Charita

stolní počítač z roku 1968
Hewlett Packard 9110 - rok 1968
Charita je nedílnou součástí každého podnikání. Patří k dobrým mravům firmy, že část zisku se věnuje na charitu. Charita může mít spoustu různých podob. O jedné z nich se s vámi dnes podělím. Nějak na jaře roku 2006 nás napadlo, že by nebylo špatné zřídit muzeum, takové vzdělávací, abychom lidem kteří právě studují vysokou školu ukázali jak vypadaly předchůdci dnešních PCček, že existovalo něco jiného. Vymysleli jsme, že založíme charitu, domov pro přestárlé počítače.

Založení muzea ve Spojeném království je poměrně jednoduché. Prostě si řeknete, tak a teď zakládám muzeum. Musíte jen rozmyslet, co v muzeu bude. Jestli lisované kytky, napíchaný brouci, starobylá auta, parní válce nebo fotky vašeho milovaného zpěváka či herce. A to je vlastně všechno. Až se sbírky rozrostou, musíte vyřešit, kam s nimi. Když chcete charitu registrovat, třeba právě proto, aby jste měli prostory na vaše sbírky, stačí ohlásit název muzea a kdo je jeho ředitelem a majitelem. Druhý den je charita registrovaná a má spoustu výhod proti neregistrované charitě. Má totiž právo na výrazné slevy v nájmu prostor, budov a pozemků, má právo na nulovou daň z přidané hodnoty a odpuštění cel při dovozu, na daňové úlevy a spoustu dalších výhod. Má ovšem také povinnosti, musí působit prospěšně a užitečně.

A proto máme muzeum starých počítačů. Z části zisku, kterou si sami určíme, nakupujeme vzácné exempláře dávných počítačů nebo uhradíme převoz darovaných exemplářů, které by jinak musely postoupit recyklaci. Zaměstnáváme také lidi, kteří ty staroušky počítače udržují, leští a pucují a jinak se o ně starají, aby stále fungovaly. Jak vidno, činnost všestranně užitečná a veřejně prospěšná. Na exponáty se chodí dívat jak jejich bývalí majitalé, tak ti, co s nimi nebo podobnými kdysi pracovali a také studenti vysokých škol, které zajímají a kteří podle nich zkouší napsat softwarové simulátory na dnešních PC počítačích. Naše charitativní muzeum má také vlastní rozsáhlou knihovnu dokumentace, která slouží studijním účelům a samozřejmě vlastní WEB stránky.

Takovýchto firemních muzeí je po celém světě spousty. Vzpomínám si, zcela nedavno jsme věnovali zbytky z našeho obchodu s českým sklem jednomu francouzskému muzeu českého skla. Jednalo se o poměrně velkou bednu plnou fotografií, dokumentace a ukázkových vzorků. Muzeum českého skla provozuje jakási umělecká soukromá škola jižně od Paříže. Ale existují tisíce jiných firemních muzeí se sbírkami všeho možného. Proč ne v Česku?

Založení muzea v Česku není zdaleka tak snadné jak ve Spojeném království. V Česku do založení muzea mluví kde kdo z kdejakého ministerstva. Budete potřebovat spousty potvrzení o všem možném i nemožném. Každé takové potvrzení bude stát spoustu peněz. Provoz charitativní organizace v Česku bude pod bedlivou kontrolou státních úředníků a sotva si budete moci ze zisku vlastní společnosti oddělit část na provoz muzea a nákup exponátů. Zkuste o tom přemýšlet proč je v Česku všechno tak složité.