Bankovnictví

Lloyds TSB bank Cambridge
Lloyds TSB bank Cambridge
O českém bankovnictví byly již napsány stovky příspěvků a článků v národním tisku. Skoro všechny se zabývaly neuvěřitelnou výší bankovních poplatků českých bank. Na několika zkušenostech porovnám české bankovnictví s londýnskou bankou TSB Lloyds která nám vede účet.

V roce 1993 jsem již měl v Česku společnost s ručením omezeným (tu jsem v roce 1999 prodal) a tato firma měla účet u Komerční banky v Praze na Příkopech, proti Prašné bráně. Tehdy jsem dovážel počítače. Ty se nakupovaly za devizy a v bance muselo být krytí. Postupovalo se tehdá následovně. Vyplnil jsem formulář o přidělení deviz. Došel na přepážku Komerční banky v přízemí. Pracovnice odsouhlasila, že mám dostatek českých korun a formulář potvrdila. Formuář jsem odnesl do 1.patra v téže budově a tam odevzdal. Dále již pracovala Komerční banka. Její pracovnice jednou týdně vzala došlé formuláře a v tašce je odnesla po Příkopech do ČSOB. Pracovnice ČSOB je zpracovala a provedla platby. Vyúčtování pak odnesla v tašce do Komerční banky na Václavské náměstí, kde další pracovnice provedla zaúčtování na náš účet.

A zde byl problém. Pracovnice Komerční banky na Václavském náměstí byla dlouhodobě nemocná a nikdo neprováděl oddúčtování z našeho účtu. V praxi tak docházelo k tomu, že Komerční banka prostřednictvím ČSOB za nás platila do zahraničí, dodavatelé ze zahraničí posílali zboží, které jsme prodávali a naši klienti v Československu platili na náš účet. Na našem účtě tedy narůstaly prostředky. Tato situace trvala zhruba půl roku. Po půl roce jsem se v 1.patře v Komerční banky toto vše dozvěděl, a bylo mi řečeno, že další úhrady nebudou, dokud se paní úřednice v Komerční bance na Václavském náměstí neuzdraví a neprovede zaúčtování. To mne ovšem namíchlo. Řekl jsem, že si tedy ty nashromážděné miliony v Komerční bance vyzvednu v hotovosti a odnesu do jiné banky. To pracovnici Komerční banky zarazilo, takže nakonec souhlasila, že mi úhrady budou provádět dále, ale musel jsem jí dát seznam plateb půl roku zpět, protože v Komerční bance nevěděli, co kam zaplatili.

Dnes se samozřejmě v Česku takto platby neprovádějí. Nepřenášejí se papírové příkazy mezi bankami v taškách. Vše se děje elektronicky. Ale to má zase jiný nedostatek. V roce 2002 jsme měli účet u Komerční banky ve Spálené ulici v Praze. Účet jsme tam měli velmi krátce, snad měsíc. Důvodem výpovědi byla tahle epizoda. Obdrželi jsme šek na 10 tisíc dolarů z Kanady. Donesl jsem šek do Komerční banky na přepážku a zeptal se, zda jej zúčtují a za jak dlouho. Pracovnice KB řekla, že to bude trvat asi 3-4 týdny. Na otázku kolik obdržíme peněz v Kč, odpověděla, že to neví. A na otázku kolik bude zúčtování stát, řekla, že několik tisíc Kč. Vzal jsem šek a odešel. Bylo pondělí ráno, 9 hodin. Naproti přes ulici v obchodním domě Tesco-Máj jsem koupil obálku, dal do ní šek, obálku zalepil, došel do Jindřišské ulice na hlavní poštu a šek takto za Kč 9.- poštovného odeslal do banky Lloyds TSB, která nám vedla účet v Londýně. K mému překvapení, ve středu odpoledne ve 4 hodiny bylo na našem účtu v Londýně připsáno 10 tisíc dolarů přepočtených na britské libry. A mohli jsme je použít.

Necelé 3 dny byly tedy potřeba k tomu, aby šek dorazil z Prahy do Londýna a britská banka šek zúčtovala. Bez poplatků. Pravda, jediný poplatek byla dopisní obálka a poštovní známka v hodnotě 9 Kč. Ale i tak, uznejte, není to rozdíl proti Komerční bance v Praze? Došel jsem do Komerční banky a účet zrušil. Paní ředitelka pobočky se divila. Tak jsem jí výše uvedené pověděl. Její reakce byla: "No jo, ale my nejsme Lloyds a nejsme v Londýně..."

V roce 2004 jsme otevřeli účet u ČSOB v Praze. To proto, abychom ulehčili českým klientům, aby nemuseli platit ty hrozivé poplatky českých bank za převody na náš účet do TSB Lloyds. Řekli jsme si, že ty platby budeme shromažďovat a až jich bude více, tak je najednou na naše náklady odešleme. Jenže záhy se ukázalo, že náš účet v britských librách u ČSOB příliš nefunguje. Šlo o to, že například pan Novák, který měl účet u Komerční banky přes ulici dal příkaz k úhradě 20 tisíc Kč na náš účet u ČSOB. Za 2 týdny se peníze panu Novákovi vrátily s přípisem, že z technických důvodů nelze platbu provést. Ty technické důvody spočívaly a spočívají dodnes v nefungujícím clearingovém centru ČNB.

budova ČNB
ČNB v Praze
V clearingovém centru ČNB se totiž peníze pana Nováka přepíší z účtu KB na účet ČSOB. Tedy, měly by se přepsat, ale v Česku se nepřepíší. Na náš dotaz proč se nepřepíší, odpověděl v roce 2004 pracovník ČNB, že se zapomenulo při zřizování clearingového centra na to, že Velká Británie nemá eura ale libry. Jistě zajímavá odpověď právě od pracovníka banky. Ale onen dobrý muž mne tehdy utěšil, že prý tento problém pomine velmi brzy, jakmile česká měna přejde na euro. Takže chce-li nám dnes pan Novák něco zaplatit, má dvě možnosti. Buďto peníze odnese v tašce z Komerční banky do ČSOB - všímáte si toho pokroku? V 90-tých letech se nosily v tašce formuláře a o 10 let později se už nosí peníze. Nebo druhá možnost je, že pan Novák pošle peníze převodem, ovšem nikoliv přes české clearingové centrum, nýbrž mezinárodní platbou například přes Amsterodam, přes tzv. SWIFTové centrum. Pravda, poplatky budou o něco vyšší, ale to v Česku už nikoho nepřekvapuje.

Tak tohle všechno ve Spojeném království nemáme. Do banky nechodíme, převodní příkazy se prakticky nepoužívají. Já je použil za 9 let snad 2x, když jsem potřeboval zaplatit do Nepálu. Jinak se platí šekama. Dodavatel mi pošle zboží a potom po dodání zboží majlem fakturu se splatností 30 dnů. Tu vytisknu, napíšu šek na dodavatele, dám spolu do obálky a pošlu dodavateli. Podobně postupují naši klienti. Příjemce šeku se vzadu na šek podepíše a odešle šek obyčejným dopisem do své banky. Banka šek proplatí ten samý den, kdy jej dostane. Na to je zákon. Dostane-li banka šek ve 2 hodiny odpoledne, ten den mám peníze na účtě.

A pak také mám kreditní kartu, embosovanou přirozeně. Ta je gratis, bez poplatků za vydání a bez poplatků za její držení. Také proč. Karta je přece majetek banky a mě ji banka poskytuje proto, abych lépe mohl využívat služeb banky a ušetřil bance pracovníky, tak proč bych měl bance za kartu ještě platit? Výběr z bankomatů ve Spojeném království je zdarma a je lhostejno komu bankomat patří. Zjistil jsem, že použiju-li kartu banky Lloyds k výběru z bankomatu v Praze, platím menší poplatek, než když jsem použil kartu ČSOB k výběru hotovosti z bankomatu ČSOB v její vlastní pražské pobočce. Použít kartu ČSOB v zahraničí jsem si ještě netroufl, bojím se, aby mne poplatky ČSOB nezruinovaly.

Internetové bankovnictví je u Lloyds TSB samozřejmostí, je zdarma a je součástí účtu. Oproti internetovým bankovnictvím českých bank je funkční, nepotřebuje žádné hardwarové klíče jako má HVB bank nebo stahování certifikátů a ukládání podivných software do počítače. Mohu se připojit odkudkoliv, z jakékoliv internetové kavárny, z jakéhokoliv počítače s libovolným operačním systémem a přesto je můj účet podstatně lépe zabezpečen než v případě internetových bankovnictví českých bank. Se znalostí toho, jak funguje internetové bankovnictví u Lloyds TSB banky nemám o české internetové bankovnictví žádný zájem. Vzpomínám si, jak mne v ČSOB radili, abychom si pořídili extra počítač s MS Windows pro jejich české internetové bankovnictvé, za které pak ještě chtěli platit.

U bank ve Spojeném království možno jít do debetu, což u českých bank nelze. Například dostanu zakázku a potřebuju nakoupit materiál. Na účtě mám řekněme 10 tisíc liber, ale potřebuju materiál za 15 tisíc liber. Zavolám do banky a požádám o debet -5000 liber. Pracovník banky mi toto do telefonu odsouhlasí. Pak odešlu šek na 15000 liber dodavateli. Banka jej proplatí a mě účtuje minimální úrok. Až materiál zpracuju, vyrobím výrobek a prodám, můj klient zaplatí 30 tisíc liber, banka mi připíše rozdíl a zúčtuje si úroky. Takto funguje většina britských firem.