Spor s panem Buxbaumem
listopad 2008


bez komentáře - převzato odsud
Vztahy a problémy

Panu Charley Buxbaumovi (další informace najdete v Obchodním a živnostenském rejstříku) patřil v roce 1999 rohový dům v Myslíkově ulici a ulici Na Zderaze v Praze 2. Jednalo se o bytový dům, o kterém pan Buxbaum lhal, že je rekonstruovaný na nebytový, kancelářský dům. A v tomto domě pan Buxbaum pronajímal v rozporu se zákonem byty, které předtím bez stavebního povolení zrekonstruoval a nekolaudoval a tvrdil, že se jedná o čerstvě rekonstruované kanceláře, tedy o nebytové prostory. Takto uzavřená smlouva, tedy pronájem bytových prostor jako nebytové a naopak, takováto smlouva je dle judikátu Nejvyššího soudu ČR absolutně právně neplatná. Nejen to, naprosto neplatné je vše, co se z takto uzavřené a neplatné smlouvy dále odvíjí. Pan Charley Buxbaum si tohoto faktu byl dobře vědom, pečlivě tyto skutečnosti tajil a tento bytový dům pronajímal na základě živnostenského oprávnění - IČo 71661735. Od podzimu 2000 také plátce DPH - DIČ: 006-301129480.

Na konci února roku 1999 uzavřela smlouvu o nájmu s panem Buxbaumem také společnost Bohemia House s.r.o. Pan Buxbaum si vymínil a dal do nájemní smlouvy kauci ve výši něco přes 40,000 Kč a on tuto kauci bude spravovat a to tak, že pro nájemníka (Bohemia House s.r.o.) otevře termínovaný účet, na něj kauci uloží a po skončení nájmu kauci vyúčtuje i s úroky a vrátí. Nutno podotknout, že podobné nájemní smlouvy měli také ostatní nájemníci v domě a těm pan Buxbaum také měl spravovat jejich kauce.

Vedle toho pan Buxbaum tvrdil, že v domě je jeho vlastní telefonní ústředna a on ji provozuje. Pan Buxbaum říkal, že telefonní ústřednu pořídil proto, že v domě měla pobočku Banka Haná. Na první pohled to vypadalo rozumně. Mělo to však háček, nic z toho nebyla pravda. K provozu telefonní ústředny by pan Buxbaum musel mít tehdy koncesovanou živnost na poskytování telekomunikačních služeb. A tatovouto živnost pan Buxbaum prokazatelně neměl. Pan Buxbaum také uváděl, že nájemník Bohemia House s.r.o. může používat zdarma 4 linky. Jenže po převzetí prostor k nájmu se ukázalo, že linky jsou pouze dvě a navíc pan Buxbaum v jeho fakturách účtoval smyšlenou částku "poplatek za linky". Navíc tyto dvě linky používali také další nájemníci, protože po domě byly různě propojené paralelky. Pan Buxbaum vůbec nevěděl, který nájemník používá která telefonní čísla.

Účty za telefonní hovory vyhotovoval pan Buxbaum, měl k tomu najatého účetního pana Ivánka. Účet za telefonní hovory spočíval v tom, že pan Buxbaum určil, kolik kdo má zaplatit. Pan Buxbaum na fakturách za telefonní služby neuváděl telefonní čísla linek, nejspíše proto, že je ani neznal. Účty Českého Telekomu pana Buxbauma nezajímaly a také je nikdy neměl. Faktury za telefonní hovory vystavené panem Buxbaumem tuto tehdy povinnou přílohu postrádaly. Pokud faktura pana Buxbauma neměla povinnou přílohu Českého Telcomu, nebyla platná a finanční úřad takovouto fakturu vyloučil z nákladů. Pan Buxbaum nesměl sám vystavovat faktury za telefonní služby, protože nebyl poskytovatelem telefonních služeb, neměl k tomu potřebné živnostenské oprávnění. Poskytování telekomunikačních služeb bylo tehdy koncesovanou živností, navíc vyhrazenou pouze pro právnické osoby. Takovouto koncesi neměl ani pan Buxbaum, ani Micro Control Cmputers s.r.o. ani Banka Haná. Tito všichni tedy mohli nanejvýš přeúčtovávat faktury za telefonní služby vydané Českým Telecomem, ale nikdy vydávat své vlastní. Faktury pana Buxbauma, bez příloh za telefonní služby tak byly neplatné a pan Buxbaum se dopouštěl podvodu.

Vedle toho nebylo stále jasné, jaká linka komu v domě patří. První účet od pana Buxbauma, za únor 1999, přišel až koncem května 1999. Nájemník, Bohemia House s.r.o. tedy panu Buxbaumovi platila zálohy a požadovala doložit doklady k jeho účtům a dále se vyžadovalo, aby pan Buxbaum uvedl linky do pořádku, a také aby Bohemia House s.r.o. byla uvedena v řádném telefonním seznamu. Pan Buxbaum sliboval toto vše zařídit. Protože se nic nedělo, pořídila Bohemia House s.r.o. v květnu 1999 dva mobily a používala mobily namísto pevných linek ústředny páně Buxbauma. Dvě telefonní linky pana Buxbauma byly zredukovány na jednu linku pro přjem faxových zpráv. Přesto v důsledku chaosu v linkách, ne každý fax došel protože stačilo, aby jiný uživatel linky zvedl telefon, v domění, že se jedná o hovor pro něj .....

Čas plynul, pan Buxbaum býval v Praze občas, žil totiž ve Švýcarsku. Když přijel, jen sliboval jak dá vše do pořádku a zase odejel. Uplynul rok, přišlo léto 2000 a Banka Haná skončila. Byla převzata bankou IPB. Ta se již do prostor v přízemí domu nenastěhovala. Kohosi ve společnosti Bohemia House s.r.o. napadlo, že by si mohli prostory v přízemí pronajmout. Když se podařilo sehnat pana Buxbauma, ten jen odkázal na pana Kačera z hospodářské správy IPB banky. Při rozhovoru s panem Kačerem bylo zjištěno, že pan Buxbaum vybírá nájem cca Kc 104,000 měsíčně za prázdné prostory v přízemí a že zmíněná telefonní ústředna panu Buxbaumovi nepatří. Jednalo se o věcné břemeno, které bylo v majetku zčásti dříve banky Haná, později IPB banky, která převzala banku Haná, a zčásti v majetku firmy Micro Controls Computer s.r.o. Pan Kačer o tom odfaxoval smlouvu o nákupu ústředny, tzv. "Dohoda o pořízení digitálníhu trunku".


vnitřní část domu pana Buxbauma - pohled z 1.patra
Šlo o to, že banka Haná spolu s firmou Micro Control Computers s.r.o. zakoupila v roce 1995 do domu Na Zderaze telefonní ústřednu a připojila ji do sítě Českého Telecomu. Majoritním společníkem Micro Control Computers s.r.o. s podílem 68% byl v té době právě pan Charley Buxbaum. Avšak jednatelem byl minoritní podílník pan ing. Alexius Mifka s podílem 32%. Pan Buxbaum, tedy nebyl oprávněn smlouvu o pořízení ústředny podepsat, protože nebyl jednatelem - viz výpis z OR z té doby. Nicméně ústředna byla zakoupena a provoz ústředny se odehrával takto:

Český Telecom hovory nerozpočítával, protože do ústředny neměl přístup. Celkovou částku účtoval bance Haná, která dle smlouvy o pořízení ústředny uzavřené s firmou Micro Control Computers s.r.o. uhradila část a zbytek měla účtovat firmě Micro Control Computers s.r.o. Ze začátku toto zřejmě fungovalo. Avšak 31.12.1998 s účinností od 1.1.1999, prodala banka Haná většinovou část vlastního podniku bance IPB. Mimo prodej zůstal pouze odbor správy majetku a investičního bankovnictví. Tedy telefonní ústředna zůstala dále v majetku torza banky Haná, v odboru správy majetku a v Micro Control Computers s.r.o.

V té době, na konci února 1999, se do domu Na Zderaze nastěhoval nájemník Bohemia House s.r.o.. V téže době ale byly převzaty pobočky banky Haná bankou IPB a přízemí domu Na Zderaze bylo vyklizeno. Banka IPB se do domu Na Zderaze nikdy nenastěhovala. O rok později, 29.2.2000, šla do likvidace také společnost Micro Control Computers s.r.o. A kdo byl majitelem ústředny? Společnost Micro Control Computers s.r.o. měla ustanoveného likvidátora ing. Jaroslava Karáska a pan ing. Alexius Mifka byl stále jednatelem a již 100% podílníkem. Tato společnost, byť v likvidaci, byla tedy zřejmě i nadále spolumajitelem zmíněné ústředny.

V létě 2000 bylo jasné, že pan Buxbaum lhal o vlastnictví ústředny. Když tehdejší zástupce společnosti Bohemia House s.r.o. zavolal panu Buxbaumovi a požádal jej o vysvětlení a dožadoval se doložení úhrad za již zaplacené telefonní služby, tak se pan Buxbaum se rozčilil, začal nadávat, že neměli s panem Kačerem z IPB banky mluvit, že nájemníkům do smlouvy o ústředně nic není a opět přislíbil faktury Českého Telekomu dodat.

Činnost pana Buxbauma tedy zaváněla velkým podvodem na nájemnících. Pan Buxbaum na jaře roku 1999 lhal, když tvrdil, že telefonní ústředna je jeho a psal nájemníkům vlastní faktury za telefonní služby. Nabízí se několik otázek:

[1] kdo fakturoval panu Buxbaumovi telekomunikační služby?
[2] a proč by vůbec někdo měl fakturovat telekomunikační služby právě panu Buxbaumovi, když ten nebyl majitelem ani spolumajitelem ústředny a již ani nebyl ve společnosti Micro Control Computers s.r.o.?
[3] co se stalo s penězi, které pan Buxbaum vybral od nájemníků na základě jeho vlastních faktur za telefonní služby?
[4] komu pan Buxbaum finanční prostředky od nájemníků odváděl? A odváděl je vůbec někomu?

To jsou otázky, které zůstaly dodnes nezodpovězeny. Pan Buxbaum nikdy nedoložil žádné dokumenty, které by pomohly odpovědět na tyto otázky.

Přesto se zástupce Bohemia House s.r.o. v roce 2001 spojil s ČSOB a dozvěděl se zajímavou věc. Z hospodářského oddělení ČSOB bylo potvrzeno, že panu Buxbaumovi žádné telefonní hovory nikdy neúčtovali. Pracovník ČSOB řekl doslova: "Když jsme převzali IPB, převzali jsme i tyhle drobný ryby. Ke mě chodili faktury od Českého Telecomu za celou ČSOB. Bylo tam třeba 400 tisíc. Já jen kouknul, jestli to je v relaci a zaplatil jsem. Těmhle malým rybám jsme nic neúčtovali. To byla ztráta času. Byla to daň za převzetí IPB.".


vstup do domu pana Buxbauma
Kauce u pana Buxbauma

Dalším problémem se ukázala kauce složená nájemníkem, Bohemia House s.r.o., v únoru 1999 na účet pana Buxbauma. Nájemník chtěl vědět jaké úroky z kauce jsou, protože se měly zanést do účetnictví firmy. Pan Buxbaum toto odmítal sdělit. Protože Bohemia House s.r.o. měla účet u stejné banky jak pan Buxbaum, totiž HVB banky v Praze na Jungmannově náměstí, postačil malý trik. Na jaře 2000 navštívil ředitele pobočky této banky zástupce společnosti Bohemia House s.r.o. a dotázal se, zda pan Buxbaum má stále ještě termínovaný účet, na který mu před rokem byla složena kauce. Panu řediteli pobočky o tom byly předloženy doklady. Pan ředitel pobočky se podíval do počítače a řekl: "Neměl bych Vám to povídat, ale pan Buxbaum tu žádný termínovaný účet nemá". Pak se zavolalo panu Ivánkovi, účetnímu pana Buxbauma a ten byl dotázán na osud kauce na termínovaném účtu. Pan Ivánek odpověděl, že kauce nájemníka Bohemia House s.r.o.byla na účtu v bance pod správou pana Buxbauma jen velmi krátce, jen pár týdnů a peníze se použily na stavění, jak prý nájemníci vidí, dům se rekonstruuje. To ostatně dokazuje dopis HVB banky, adresovaný policejnímu vyšetřovateli kpt. Zambovi, kde banka HVB potvrzuje, že pan Buxbaum žádný termínovaný účet neměl. Pokud tedy pan Buxbaum nezřídil pro nájemníky termínovaný účet u banky a vytvořil pouze fktivní účty a zavázal se k výplatě úroků, pak se choval jako banka, tedy jinými slovy provozoval bankovní činnost, aniž měl bankovní licenci. O tom svědčí dopis ČNB. Pan Ivánek, účetní pana Buxbauma však tehdy také vypověděl, že na přelomu jara a léta 1999 provedl finanční úřad pro Prahu 6 u pana Buxbauma kontrolu v souvislosti s neoprávněným zhodnocováním jeho nemovitosti a účetnictví pana Buxbauma bylo odvezeno.

Na jedné straně zde tedy byl písemný závazek pana Buxbauma v nájemní smlouvě, kde se v článku III., odstavec 2 se pan Buxbaum zavazoval složenou kauci držet na jeho bankovním účtu a úročit ji jako termínovanou bankovní úložku. Na straně druhé zde byl zmíněný dopis HVB banky, adresovaný policejnímu vyšetřovateli kpt. Zambovi, ale také ještě dopis ČNB a ktomu tvrzení pana Ivánka, účetního od pana Buxbauma. Pokud tedy pan Buxbaum neměl u banky termínovaný účet, dopustil se trestného činu neoprávněného nakládání se svěřenými prostředky.

Policejní vyšetřovatel, kpt. Zamba, který toto vše věděl, proti panu Buxmaumovi žádné obvinění nevznesl. Naopak, dopis HB banky přelepil bílým papírem, který zakryl text dopisu. Při lustraci spisu nesměl být tento bílý papír odstraněn, údajně proto, aby nedošlo k porušení bankovního tajemství. Je bankovním tajemstvím konstatování, že dotyčný nemá bankovní účet?

Mnohem později, státní zástupce JUDr. ŠVec ze obvodního státního zastupitelství v Praze 2 napsal do společnosti Bohemia House UK Ltd ve Spojeném království dopis, v kterém se dotazoval, zda někdo ve společnosti neví, kam se spis o panu Buxbaumovi ztratil. Pracovníci Bohemia House UK Ltd tehdy panu státnímu zástupci jeho spis našli, měl jej založen v archivu Obvodního soudu pro Prahu 2. Při té příležitosti nechali dopis HVB banky, adresovaný policejnímu vyšetřovateli kpt. Zambovi úředně okopírovat.

Obdobně, jako zmíněná kauce se zřejmě použily i další zálohy ve výši dobrých 70 tisíc Kč, které pan Buxbaum od Bohemia House s.r.o. dostal na úhradu telefonních služeb od května 1999 do srpna 2000. Pan Buxbaum nikdy nedoložil, že by dostával od poskytovatele telefonních hovorů nějaké faktury, anebo že snad peníze inkasované od nájemníků za telefonní služby někomu třetím odváděl.

Nájemník Bohemia House s.r.o. se z nájmu u pana Buxbauma odstěhovala v únoru roku 2001. Nájem však byl uhražen až do konce dubna 2001, tak jak bylo v nájemní smlouvě. I po ukončení nájmu požadovali nájemníci po panu Buxbaumovi doložení účtů za telefonní služby a vyúčtování všech záloh a plateb a také kauce, tak jak bylo dohodnuto v nájemní smlouvě. JUDr. Pavlok, advokát pana Buxbauma nejprve vzkázal, že to nebude problém. Potom to již problém byl a protože pan Buxbaum prý nemohl doklady najít. Panu Buxbaumovi byl zaslán dopis se slibem, že až v budoucnu najde příslušné doklady a předloží doklady o tom, že mu Bohemia House s.r.o. něco dluží, budou mu jeho náklady uhraženy.

Tento spor měl však jednak soudní dohru v podobě kauzy 16C14/2002 vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2, dále v podobě žaloby na pana Buxbauma u Obvodního soudu pro Prahu 6 a konečně také trestní oznámení na pana Charley Buxbauma pro trestný čin podvodu a zpronevěry.

Dokumenty ke stažení

  • audit, vyúčtování
  • smlouva o nákupu ústředny, tzv. "Dohoda o pořízení digitálníhu trunku"
  • potvrzení o neexistenci zápisu v živnostenském rejstříku
  • dopis HVB banky kpt. Zambovi, Policie ČR
  • dopis ČNB
  • dopis ČTU
  • nájemní smlouva
  • faktury vystavené panem Buxbaumem