Praní špinavých peněz a korupce v Česku
květen 2010

praní špinavých peněz v Česku
Uvedu vám zde jeden ze způsobů, jak se v České republice elegantně za asistence českých bank perou špinavé peníze, které se nedaní a mohou se pak používat ke korupci.

Ten způsob je nesmírně prostý a navíc levný. Vychází z principu, že české banky jsou zaostalé, lačné peněz a ochotně otevřou účet komukoliv. Pokud chcete zřídit ve Spojeném království účet v bance pro firmu, tak narazíte. Zjistíte, že to je zásadní problém. Naopak v České republice stačí vzít doklad totožnosti, výpis z rejstříku a zajít do banky, kterou si vyberete. Za několik minut budete mít účet otevřen. A tento účet můžete používat k praní špinavých peněz.

Postup je ten, že si zřídíte společnost někde v zahraničí. Nemusí to být vůbec daňový ráj, může to být někde, kde bude firma působit důvěryhodně a kde ji lze rychle zrušit. Typicky třeba Spojené království, ale je i řada jiných zemí, Švýcarsko, Lucembursko, USA atd. Jakmile je firma zřízena a obdržíte o tom výpis z rejstříku, necháte jej úředně přeložit do českého jazyka. Pak už stačí pouze dojít do české banky a pro tuto zahraniční firmu zřídit v České republice bankovní účet. To vše je zcela v pořádku, ačkoliv se lze pouze pozastavit nad jednoduchostí s jakou lze v České republice otevřít firemní účet. Například v sousedním Německu už to tak snadné není a o Spojeném království raději nemluvit.

Nyní, když máte bankovní účet, například pro firmu ABC Ltd, můžete jej používat. A ten vtip je v tom, že když firma ABC Ltd zanikne, tak firemní účet u banky v České republice funguje dál. Peníze z něj se nikdy nikde nedanily a nedaní. Jsou to peníze neexistující zahraniční firmy a lze je výborně použít k uplácení politiků a úředníků formou tzv. "bakšiše".

Mimochodem, víte co to je "bakšiš"?. To slovo pochází z arabštiny a z arabského světa, kde bakšiš, česky řečeno "pozornost", "všimné", je nezbytnou součástí arabské kultury. Bez bakšiše v arabském světě nic nefunguje. Morálka a způsob vnímání role úředníků v arabském světě je zcela odlišný od pojetí morálky a vnímání funkce úřadů v anglo-saském světě. Můj názor je ten, že nemá smysl se snažit naučit arabský svět chápání anglosaského pojmu demokracie. To už je snazší naučit africké obyvatelstvo používat kondomy.

Ale zpět do Česka. Zajímavý jev nastane, pokud si takováto zahraniční společnost zřídí v České republice ještě tzv. "organizační složku", což je jakási pobočka mateřské firmy, která údajně nemá právní subjektivitu (avšak české úřady jí přidělí registrační číslo a často ji ještě registrují k DPH). Tato organizační složka by logicky měla zaniknout se zánikem mateřské firmy v zahraničí. V České republice však organizační složka nezanikne. Naopak, zrušit organizační složku zahraniční mateřské firmy v souvislosti s jejím zánikem, to je téměř nemožné.

Pokud později dojde k nekalé činnosti organizační složky, tak za to může mateřská firma, která ale neexistuje. Takováto organizační složka a bankovní účet vedený na neexistující, resp. zaniklou firmu v zahraničí, jsou skvělým nástrojem pro praní špinavých peněz a zdrojem peněz pro korupci.

Vládní úředníci a politici v ČR chtěji bojovat proti korupci a to tím způsobem, že budou řešit následky. Úřady v ČR řeší vždy jen následky a nikoliv příčiny. Následky řeší české úřady vydáváním zmatečných zákonů a zřizovaním nových úřadů. Na řešení příčin totiž nemají dostatek znalostí ani vlastní kreativitu.

V rámci voleb v roce 2010 jsem slyšel zjímavý námět, jak se bude potírat korupce v Čechách (o Moravě jsem neslyšel). Zřídí se nový specielní úřad pro boj s korupcí, tzv. "Protikorupční státní zastupitelství". To bude řešit následky korupce. Tahle idea ve mne evokuje vzpomínku na Indii v roce 2000. Tehdy se tam vládní kongres usnesl a zřídil velkou komisi, která měla za cíl najít nezkorumpované indické úředníky a ty odměnit a naopak ty zkorumpované potrestat. Projekt předčasně skončil zjištěním, že členové této velké komise jsou sami zkorumpovaní.