Dobré a špatné investiční projekty
listopad 2009

projekt Opencard Praha
Projekt Opencard

Na podzim roku 2008 spustil pražský magistrát s velkou pompou tzv. projekt "Opencard - elektronická peněženka".

Cílem bylo vydat plastové karty, jejichž vydavatelem měl být pražský magistrát a které měly být obdobou bankovních karet vydávaných například obchodními domy. Přínosem takovéto činnosti pro vydavatele karet je, že držitelé karet si k vydavateli karet ukládají peníze, obdobně jako do banky. Vydavatel karet tak má přísun peněz a neplatí úroky. Uživtelé potom používají karty k nakupování služeb nebo zboží u toho, kdo karty vydal. Karty se dají leckdy využít i jinde, avšak jejich použití k úhradě služeb nebo zboží jinde než u vydavatele karty je vždy zatíženo obrovskými poplatky.

Na podzim 2009 se ukázalo, že projekt Opencard je zcela ztrátový a nevydělal pražskému magistrátu ani korunu. Prodělek jde do desítek milionů korun. Proč k tomu došlo? Proč nejsou ztrátové karty vydávané obchodními domy, zatímco karty vydávané pražským magistrátem jsou ztrátové?

Příčina je v chybně udělaném investičním projektu. Předkladatel projektu byl pražský magistrát a investor - český stát, ten vložil peníze. Nedostatek projektu spočíval v tom, že pražský magistrát neměl de facto co nabídnout. Neprodává žádné zboží, pouze poskytuje pár služeb: jízdné městskou hromadnou dopravou, vstup do některých kulturních podniků. To je tak asi vše. Dalším problémem byla vysoká míra byrokracie spojená s vydáváním karet a konečně, pražský magistrát nezvládl ani způsob, jak přijímat peníze od uživatelů karet. Vytvořil totiž pouhých 5 míst, kde bylo možno karty "dobíjet", tedy vkládat na účty peníze. Pět míst na celou Prahu je žalostně málo. Také náklady na technické zabezpečení byly zřejmě podhodnocené a dodavatelské služby objednané pražským magistrátem značně předražené.

železnice v emirátech
Projekt železniční sítě v arabských emirátech

V listopadu 2009 získala německá Deutsche Bahn kontrakt na postavení železniční sítě s rychlovlaky v arabských emirátech. Jedná se o investici v hodnotě mnoha miliard dolarů. Na této investici je pozoruhodné to, že státy Perského zálivu rozhodně netrpí nedostatkem pohonných hmot ani jejich vysokou cenou. Přesto daly společně přednost vybudování železniční sítě před budováním dálnic a rozvojem automobilové dopravy.

Vzpomínám si, jak jeden z českých ministrů, někdy v roce 1992, prohlásil, že netřeba rozvíjet železniční dopravu, protože to je dopravní prostředek 18. století, kdežto automobily jsou dopravní prostředek 21.století. Dneska má Česko zaostalou železniční síť a stále kolabující automobilovou dopravu na rozbitých silnicích a přetížených dálnicích. Například ani po 20 letech od převratu v roce 1989 nedokázalo Česko vybudovat rychlé železniční spojení mezi Prahou a Norimberkem nebo Mnichovem. V současnosti spojení obstarává Deutsche Bahn pomocí autobusů, které jezdí po silnici mezi pražským hlavním nádražím a nádražím v německém Norimberku.

projekt Jiraskuv most Praha

Můj projekt "Jiráskův most"

V roce 2003 mne při pozorování automobilového provozu na Jiráskově mostě v Praze napadl zajímavý projekt. Projekt technicky nenáročný, zato výnosný. Na obě strany mostu bych umístil turnikety a každé vozidlo, které by chtělo vjet na most by muselo zaplatit 50 Kč. Mince na to již existují, most stojí a chtivých řidičů, toužících dostat se na druhou stranu řeky je dost a dost. Takže stačí pouze vyrobit ty bedny, do kterých by natěšení řidiči, toužící se dostat přes řeku nadšeně vhazovali ty 50-tikorunové mince. Přes Jiráskův most přejede denně 20-30 tisíc vozidel. Myslím, že projekt je to velmi perspektivní a výnos bude obrovský. Kdopak se ho asi ujme?