Janotova cesta
srpen 2009

soudruh ing. Eduard Janota
s. ing. Eduard Janota
dočasný ministr financí

Vzdělání:
1970 – 1975 Vysoká škola ekonomická, Praha, fakulta výrobně-ekonomická
1976 – 1979 postgraduální studium VŠE Praha, pojišťovnictví a bankovnictví
1984 - 1989 člen Komunistické strany Československa

Profesní a veřejná činnost:
2007 – současnost 1. náměstek ministra financí
2001 – 2006 1. náměstek ministra financí
1991 – 2001 Náměstek ministra financí
1992 – 1999 ředitel odboru státního rozpočtu Ministerstva financí ČR
1990 – 1992 zástupce ředitele odboru státního rozpočtu Ministerstva financí ČR
1979 – 1990 Ministerstvo financí ČR – odbor státního rozpočtu
1975 – 1979 GŘ České státní pojištovny, Praha - ekonomický úsek

V srpnu 2009 byla v Česku prázdninová okurková sezona a tak se český tisk zabýval finanční krizí a plány jednotlivých politických stran na řešení potápějící se české ekonomiky. Dočasný ministr financí, soudruh ing. Eduard Janota se nechal slyšet, že v roce 2010 bude česká ekonomika zápasit se schodkem 230,000,000,000 Kč a přiblíží se tak maďarskému vzoru. Soudruh ing. Janota ovšem také navrhnul řešení, takzvanou "Janotovu cestu", jak takovémuto schodku zabránit. Janotova cesta spočívá ve zvýšení příjmů do státní pokladny a ve snížení státních výdajů. Podívejme se podrobněji na jednotlivé body Janotovy cesty.

Janotova cesta:

  • základní sazbu DPH 19% zvýšit na 20%
  • sníženou sazbu DPH 9% (potraviny a léky) zvýšit na 11%
  • zdvojnásobit daň z nemovitostí
  • zvýšit daň z převodu nemovitostí
  • zvýšit spotřební daň z pohonných hmot o Kč 1.-/ litr
  • nesnižovat korporátní daň
  • snížit sociální dávky
  • zmrazit penze

  • Naproti tomu soudruh Havel, expert ČSSD navrhuje zvýšit korporátní daň a zdaňovat majetek.

    Tak to jsou návrhy českých státních manažerů, které mají vyvést českou ekonomiku z hlubokého zadlužení. Můj osobní názor je, že státní manažeři dovedou českou ekonomiku k úplnému bankrotu. V žádném návrhu, a to ani od rádoby "pravicových" státních manažerů, jsem neviděl nějaká radikální úsporná opatření ve státní správě. Zásadním problémem českých státních manažerů je, že nemají žádnou vlastní zodpovědnost za jejich činnost, za jejich rozhodnutí. Jestliže tedy česká ekonomika dojde po Janotově cestě k bankrotu, sodruhovi Janotovi se nemůže stát nic víc, než že bude přeřazen na jinou práci, například bude dělat ředitele ČSA, nebo bude opět dělat poradce ministrovi, popřípadě bude "uklizen" do senátu. To je tak vše co soudruha Janotu může potkat.

    Jaké budou důsledky Janotovy cesty? Zvýšením DPH se sníží oběh peněz, lidé budou méně utrácet, obchodníci budou mít menší zisky. Otázka je, jak soudruh Havel (ČSSD) chce z menších zisků obchodníků vybrat vyšší daně. Od nepaměti platí, že kde nic není, tam ani čert nebere. Ledaže by ČNB natiskla peníze a pustila jich více do ekonomiky. To však povede k jejich znehodnocení. Kdy ten okamžik nastane, poznáte snadno. Objeví se nová bankovka s nominální hodnotou Kč 10,000 a místo bankovky Kč 100 se objeví drobná kovová mince. Časem pak zaniknou jednokorunové a dvoukorunové mince.

    Zvýšení spotřební daně z pohonných hmot se obratem projeví ve zvýšení cen potravin a ostatního zboží, protože zboží se ke kupujícím musí nějak přepravit a dopravci navýšení pohonných hmot přeúčtují na kupující, tedy obchodní řetězce a ty navýší cenu výrobků.

    Snížení sociálních dávek je problematické, protože Česko dosud nenašlo ani spravedlivý ani efektivní systém jejich rozdělování. Dosud se sociální dávky rozdělují jednak neefektivně, tj. s vysokými náklady a jednak nespravedlivě, kdy na sociálním systému parazitují osoby práce se štítící. Čeští státní manažeři ani po 20 letech nevymysleli žádný způsob, jak sociální dávky levně dopravit pouze k těm potřebným. Lze proto předpokládat, že parazitů se snížení sociálních dávek téměř nedotkne a spíše dojde k nárůstu nákladů na jejich rozdělování. Jediní, kteří oželí, budou ti skutečně potřební. To je bohužel realita českého sociálního systému.

    Zmrazení penzí se dotkne právě té skupiny, která má penze nejnižší. Zatímco bývalí českoslovenští komunističtí aparátčíci s vysokými důchody si se zmrazením penzí nemusí příliš lámat hlavu, většina důchodců bude postižena.

    Přitom existuje alternativní řešení jak se během několika málo roků vypořádat se státním schodkem a převést českou ekonomiku z červených do černých čísel. Řešení spočívá ve zvýšení efektivity českého státního managementu.

    Co by bylo třeba udělat (a co se určitě neudělá):

    1. udělat pořádek v právních předpisech a zákonech ČR
    2. snížit počet poslanců na počet adekvátní k počtu obyvatel ČR
    3. snížení odměn a náhrad poslancům a jejich zdanění
    4. zrušit senát a zvýšit pravomoce prezidentu republiky
    5. devalvovat českou měnu na její reálnou hodnotu
    6. zavést jedinou sazbu DPH ve výši 14%
    7. zrušit desítky zbytečných úřadů
    8. zrušit živnostenské úřady a povolit podníkání živnostníků na základě pouhé ohlášky na místním úřadě
    9. daň z příjmu OSVČ nahradit paušální daní ve výši Kč 5000
    10. povolit registraci k podnikání zahraničních osob prostřednictvím právních zástupců

    Podívejme se na jednotlivé body podrobněji. Po 20 letech od převratu v roce 1989, což je mimochodem jedna generace, má ČR právní předpisy v mnohem horším stavu, než je měla na konci roku 1989. Stávající chaos právních předpisů je důsledek poslanecké amatérské tvořivosti. Na jednu stranu se lze českým zákonům vysmívat, horší je, máte-li se jimi řídit, nemluvě o tom, máte-li v právním chaosu vlastnit majetek, řídit firmu, zaměstnávat lidi. Český právní chaos dospěl do stadia, kdy se blíží anarchii. V právním chaosu nelze vytvářet hodnoty, v právním chaosu, tedy v anarchii lze jedině chudnout. Reorganizace českého právního řádu ale není na pořadu dne žádné politické strany. Není to totiž úkol snadný, a už vůbec ne pro amatéry v poslanecké sněmovně.

    Podíváte-li se na počet europoslanců v tolik kritizovaném Bruselu a na počet obyvatel Evropské Unie. Stačí použít tzv. trojčlenku, což je učivo z hodin počtů základní školy a přepočít počet poslanců na počet obyvatel České republiky. Dostanete číslo 15. Tedy pouhých patnáct poslanců by bylo dostatečných pro českou poslaneckou sněmovnu. Patnáct poslanců se také snáze a rychleji dohodne, než dvě stě. Výsledkem redukce počtu poslanců by byly značné úspory na provozních nákladech poslanecké sněmovny. Snížení jejich odměn a náhrad by bezpochyby bylo odměnou za jejich dosavadní mizernou činnost a dobrým příkladem daňovým poplatníkům po kterých se žádá utahování opasku.

    Není žádným tajemstvím, že český senát je veřejností vnímán jako odkladiště pro politické činnovníky. Jeho zrušení by nebylo žádnou ztrátou, přineslo by pouze značné úspory. Naproti tomu navýšení pravomocí prezidenta republiky by nezvýšilo nijak výrazně náklady, pouze by zvedlo prestiž hlavy státu.

    O tom, že česká měna je již dlouhou dobu nadhodnocená a to ryze z politických důvodů, není žádných pochyb. Nadhodnocení české měny vedlo v uplynulých letech k útlumu vývozu a podpoře dovozu. Důsledky jsou katastrofální - úpadky mnoha výrobních odvětví (např. české sklářství a řada dalších) a naopak zadlužování státu v souvislosti s masívními dovozy všeho možného i zbytečného. Devalvací české měny o 25% až 30% by došlo k jejímu návratu na reálnou hodnotu a podpoře exportu. Současně by také vzrostla cena pohonných hmot. Ta je však vysoká v prvé řadě díky extrémně vysoké spotřební dani. Snížení spotřební daně by bylo možno udržet cenu pohonných hmot na současné úrovni. Cena pohonných hmot je totiž daná nákupní cenou počítanou v US dolarech za barel ropy, dále výrobní cenou, marží výrobce a distributora, ale především spotřební daní a DPH.

    Česká republika má pouhých 10 milionů obyvatel a sazbu DPH ve výši 19%. Naproti tomu Velká Británie je 6x větší a až do listopadu 2008 měla sazbu DPH 17.5%. S nadcházející krizí Velká Británie sazbu DPH snížila na 15% což skutečně oživilo obchod a přineslo do státního rozpočtu více peněz. Nelze přitom tvrdit, že se Velká Británie nepotýká se zadlužením, právě naopak - socialisté v posledních letech udělali tak velký dluh, jaký neměla Velká Británie ani za druhé světové války. Zvýšení DPH ve Velké Británii není na pořadu dne, jak blamuje český tisk ve snaze odůvodnit nutnost zvýšení sazeb DPH v ČR.

    Česká republika vybudovala za uplynulých 20 let obrovské množství nejrůznějších úřadů. Dobrým způsobem jak si udělat přehled, je lustrace přes www.seznam.cz kde stačí zadat slovo "úřad". Většina českých úřadů byla vybudována jako tzv. "trafiky" pro zaměstnávání jinak nezaměstnatelných osob. Typickým příkladem jsou například živnostenské úřady. Zrušením celé řady úřadů, nejen těch živnostenských, by došlo k masivním úsporám v nákladech státu.

    ČR má v současnosti 228 živnostenských úřadů. Jejich zrušením by dle našich výpočtů ČR ušetřila minimálně 12 až 15 miliard korun ročně. Přesné číslo je obtížné zjistit, protože státní aparát údaje utajuje, ale může to být až 20 miliard. Namísto existence živnostenských úřadů by měla postačovat pouhá ohláška o živnostenské činnosti na místním obecním úřadě.

    Mnoho lidí v ČR nepodniká, anebo podniká v šedé ekonomice, tzv. "na černo" a parazitují na sociálním systému. Důvodem je v prvé řadě vysoká byrokracie spojená i s tak jednoduchou činností, jako je například oprava obuvi. Důchodce který umí opravovat obuv nebo zasklívat okna, by možná rád svoji práci dělal dál a přilepšoval si k důchodu. Odrazuje ho ale povinnost vést účetnictví, vypočítávat daně a vyplňovat mnoho nesmyslných formulářů. A tak pracuje na černo. Není-li důchodce, pracuje také na černo a přilepšuje si sociálními dávkami. Úplným paradoxem pak je omezování lidí, kteří jsou zadlužení, anebo mají záznam v rejstříku trestů. Chtějí-li vydělat peníze na splacení vlastních dluhů anebo začít nový život, české úřady jim povolení k podnikání nevydají.
    Mnohem více lidí by podnikalo a vypadlo ze sítě sociálního systému, kdyby postačovalo ohlásit své jméno a adresu na místním úřadě a místo vedení složitého účetnictví a výpočtu daní zaplatit paušální daň například Kč 5000 ročně bez ohledu na to kolik vydělají. Stát by však věděl dopředu, kolik peněz dostane a ušetřil by na mzdách finančních úředníků. Pro socialisty a komunisty je takovéto řešení ovšem noční můra.

    Velmi dobrým zdrojem peněz pro státní pokladnu by bylo povolení reistrace živnostníků prostřednictvím tzv. právních zástupců. Vysvětlím co to je. Je to systém, který se praktikuje například v USA. Ačkoliv nebydlíte v USA a nejste občanemn USA, můžete si vybrat město v USA a tam registrovat svoji živnost prostřednictvím právního zástupce. Vaší jedinou povinností je zaplatit ročně paušální daň státu a poplatek právnímu zástupci a to bez hledu na to, kolik jste vydělali. Tyto poplatky nejsou nijak vysoké, daň odpovídá cca Kč 5000 a poplatek právnímu notáři je obdobný. V praxi si takto registrují svá podnikání lidé z celého světa. Například stát Nevada má z této činnosti roční příjem přes 340 milionů dolarů. To odpovídá téměř 7 miliardám Kč. A náklady spojené s vybíráním této sumy jsou zanedbatelné. Každému daňovému poplatníkovi pošle centrální úřad 1x ročně předtištěný dopis. Poplatník zaplatí přes internet bankovní kartou.

    Jak je vidět, cest jak vyvést českou ekonomiku z červených čísel je celá řada. Je k tomu potřeba zkušeností. Nejsem si ale jist, jestli manažeři kteří absolvovali Žižkovskou Sorbonu a celou dosavadní praxi absolvovali na českých ministerstvech, jsou schopni najít tu správnou cestu. Uvidíme za několik let. A je na vás, jestli se jimi necháte vést, anebo si zvolíte vlastní cestu.