Náš první grant

náš první grant
Náš první grant paradoxně souvisel s historickými počítači. Ještě předtím, než jsme si zřídili muzeum počítačů jako charitu jsme se těmito starými počítači trochu zabývali. Jednoho dne se na nás obrátili z univerzity ve Wales s prosbou o pomoc. Používali (a dodnes používají) počítač z roku 1984 k provozu jednoho elektronového mikroskopu. Počítač se po 20 letech porouchal a najednou se zjistilo, že lidé, kteří jej kdysi instalovali už nejsou a ti co pracují na supermoderních xxx-GHz pécéčkách, mimochodem pro nespolehlivost nevhodných k řízení elektronového mikroskopu, ani netuší jak počítač z roku 1984 uvést do chodu.

Počítač jsme jim uvedli do chodu na dálku, pomocí konzultací vedených majlem, a to během několika dní. Udělali jsme to tak, že jsme si jejich počítač u nás sestavili z vyřazených dílů, které oprašujeme a pak jsme simulovali jejich závadu. Na univerzitě tenhle způsob opravování způsobil menší poprask. Na dotaz, kolik si budeme účtovat, jsem jim napsal, ať dají podle vlastního uvážení, že tyto staré počítače nějak udržujeme z nostalgie. Dostali jsme pěknou odměnu a podnět abychom se ucházeli o grant u jedné z grantových agentur. V Británii je spousta grantových agentur, vládní úřady a loterii nevyjímaje. A tak jsme to zkusili. Sepsali jsme projekt k čemu bude grant použit, co je cílem a dostali jsme grant. Grant se použil pro zřízení muzea počítačů, které se ale v prvé řadě financuje z našich vlastních zdrojů a z části z darů a odměn za obdobné konzultace a pomoc jiným, potřebným.

Uvedl jsem tenhle příspěvek proto, aby jste si uvědomili, že grant se nemusí týkat žádné extra vědecké činnosti, ani nemusí souviset s nějakým badatelstvím, jak si lidé v Česku často představují, ale může jít o naprosto banální záležitost, třeba související s tím co právě vás baví a zajímá. Jedinou podmínkou je, že nejdříve vy začnete a uděláte první krok a pak požádáte o grant. Nikoliv opačně, je třeba jen začínat od začátku a ne od konce, jak je zvykem v Česku.